Podnikání 4.0: I nevýrobní podniky se změnám nevyhnou

Čtvrtá průmyslová revoluce je často vnímána jako něco, co začíná a končí u chytrých továren. Pod Průmysl 4.0 toho patří mnohem víc a změny, které s ním souvisí, se dotknou celé společnosti. Vzdělání 4.0, Společnost 4.0, Zdravotnictví 4.0 a v neposlední řadě Podnikání 4.0 jsou stejně důležité termíny, na které se zapomíná. Právě posledně zmiňovaný Enterpreneurship 4.0 si zaslouží vysvětlení.

Pokud do Google zadáte termín Podnikání 4.0 nebo Enterpreneurship 4.0, moc se toho nedozvíte. Podnikatelé převážně z malých a středních podniků buď vůbec neví, že něco takového existuje, nebo ho chápou mylně a domnívají se, že se jich netýká.

Je jedno, jak velký podnik je nebo v jakém odvětví působí. Všechny podnikové procesy, od přijetí materiálu na skladě přes zpracování na výrobní lince po dodání zboží zákazníkovi, budou čtvrtou průmyslovou revolucí ovlivněny. To, co se dříve řešilo prostřednictvím papírů a zdlouhavých administrativních procesů, se teď bude řešit prostřednictvím mobilních a digitálních řešení. Bezpapírové kanceláře budou běžné nejenom pro nadnárodní korporáty, ale i malé a střední podniky.  

Poskytování služeb je díky mobilním řešením efektivnější a úspornější.

Poskytování služeb je díky mobilním řešením efektivnější a úspornější.

Postupná digitalizace a automatizace se netýkají jenom průmyslu a „Smart Factories” ale i podnikatelů ve službách. Pokud například podnikatel zprostředkovává poradenské služby a má pod sebou deset pracovníků, může využít aplikace, které umožňují jejich monitorizaci a koordinaci v terénu. Může jim zadávat úkoly prostřednictvím počítače, tabletu nebo smart phonu nebo přeplánovat jejich pracovní náplň podle aktuální potřeby a jejich pozice. Podnikatel si může být jistý kvalitou odvedené práce, ke které přispívá real-time zaúkolování kolegů, vytvoření vodících checklistů i předání maxima informací z kanceláře do terénu. Žádný zaměstnanec už neodjede z místa bez 100% vykonané práce. Terénní zaměstnanec ani manažer neztrácí čas neproduktivní manuální tvorbou reportů nebo neefektivními přesuny z místa na místo.

V režimu Enterpreneurship 4.0 už teď funguje řada webových start-upů, které se věnují urbanizaci, propojování, kooperaci či ekonomice sdílení.. Používají digitální a mobilní řešení, která jim umožňují získávat cenná data a zefektivňovat práci v terénu i kancelářích.

Většina podnikatelů, hlavně ze SME oblasti, stále nevěří, že v dohledné době k zásadním změnám dojde a že bude existenčně důležité, aby je neignorovali. Branko Milikic, CEO společnosti WolkAbout Technology s.r.o., je jedním z těch, kteří se jim to snaží vysvětlit. Tvrdí, že ještě před několika lety lidé nevěřili, že kreditní karty budou běžnou součástí života. Podobnému scénáři se prý skeptičtí podnikatelé nevyhnou při využití senzorů, digitálních a mobilních řešení i fungování bezpapírových kanceláří.  

 

Fotografie:

Dana Fráňová

„Využijme všeho dobrého, co nám technologie nabízí,“ říká Branko Milikic, CEO společnosti WolkAbout Technology

Branko Milikic je CEO ve společnosti WolkAbout Technology s.r.o., která už více než tři roky poskytuje produkty a nástroje pro vytváření individualizovaných aplikací internetu věcí, tzn. Internet of Things (IoT). Ačkoliv se za experta na IoT nepovažuje, málokdo si tento titul zaslouží více. Při jedné z jeho brněnských návštěv jsme s ním strávili inspirativní odpoledne. 

Co vás vedlo k tomu začít budovat byznys v oblasti IoT?

Jsem vystudovaný Developer Engineer a mám více než 25 let zkušeností v informačních technologiích. Před třemi, čtyřmi lety jsem měl problém s vysokými účty za elektřinu, topení a další služby. Na trhu jsem neúspěšně hledal kvalitní systém senzorů, který by mi pomohl šetřit peníze. Ve stejném čase jsem byl CEO ve společnosti vyvíjející zakázkový software. Zeptal jsem se mých zaměstnanců, jestli je možné nějaké senzory vytvořit. Řekli jen: „Pojďme to zkusit.“ A tak to celé začalo. Snažil jsem se vymyslet něco, co by mně samotnému pomohlo v domácnosti, a na tom posléze začal stavět byznys.

Jak byste Internet of Things definoval?
Obecně bych ho mohl popsat takto: „Pojďme využít všeho dobrého z výpočetního světa v běžném každodenním životě.“ Jestli chceme profitovat z konektivity a rychlosti moderní doby, měli bychom propojit všechny věci kolem nás s Internetem. Je to těžký úkol, kterého bychom se měli zmocnit zodpovědně. Měli bychom postavit pevné základy, na kterých budeme budovat kvalitní spolehlivý systém.

Branko se v IT pohybuje už více než 25 let

Branko se v IT pohybuje už více než 25 let

Jak lidé internet věcí vnímají?
IoT je nový průmysl a lidé se nových věcí bojí. Ale jsem si jistý, že ve finále nám s ním spojené změny přinesou pozitiva a že z nich nebudou profitovat jenom podniky, ale i obyčejní lidé. Není to samozřejmě úplně běžné. Není to jen o snižování nákladů a šetření, je to o nové kvalitě a věcech, kterých bychom bez využití nových technologií a IoT nemohli dosáhnout.

Z jakého důvodu jsou lidé skeptičtí?
Na to odpovím pouze na základě předchozích zkušeností.  Myslím, že jsou často skeptičtí kvůli ceně. Nevěří, že budou z IoT řešení profitovat dost na to, aby splatili náklady a že nebudou schopni ustát to, co budou muset investovat. Je pravda, že v současnosti jsou náklady na IoT vyšší než příjmy, ale z vlastní zkušenosti vím, že si lidé IoT řešení skutečně užívají, že v nich vidí potenciál a ví, že se jejich investice dlouhodobě vyplatí. Senzory jsou každý den levnější, technologie jsou každý den rychlejší. Takže jsem si jistý, že míříme správným směrem.

Je něco, co dělají podniky špatně?
Často se snaží najít tu nejlevnější cestu, což nebývá strategie, která přináší ten nejlepší výsledek.

Jaký první krok by měly společnosti podniknout?
Základem úspěchu je podle mě inovativnost. Ať už chcete zmodernizovat nějaký tradiční podnik nebo chcete IoT řešení zavést v nejmodernějším podniku, musíte mít novátorský přístup. Nemyslím si, že IoT společnosti můžou prodávat inovativnost. Ta musí být přítomna v samotných podnicích a IoT společnosti ji můžou pouze technicky uskutečnit.

Můžete nám to konkretizovat?
Jestli jste například město, které chce svým občanům zajistit kvalitnější život díky lepšímu systému dopravy, vodních či tepelných systémů apod., měli byste mít jasno v tom, jak to chcete udělat, pak se spojit s IoT průmyslem a zjistit, jestli je to reálné. Jsem si jistý, že to je základ správného vztahu mezi institucí a IoT společností, který povede, dříve či později, k úspěchu. Jestli někdo očekává, že za něj udělá IoT firma všechnu práci a přinese mu novátorský přístup, nebude to fungovat.

„Pokud chtějí podniky přežít, musí být inovativní,“ říká Branko

„Pokud chtějí podniky přežít, musí být inovativní,“ říká Branko

 

Je pro podniky skutečně výhodné začít se o problematiku IoT aktivně zajímat?
Samozřejmě. V dřívějších dobách to bylo snazší. V Londýně například existují knihkupectví, která jsou v provozu více než 100 let. Pochybuji o tom, že by se jakýkoliv nový byznys udržel na trhu takovou dobu. Životaschopnost podniků se čím dál více zkracuje, takže musí dělat něco víc. Pokud chtějí přežít na trhu, musí být rychlí a nabízet přidanou hodnotu. Aby se udržely na trhu a ustály konkurenci, musí být inovativní.

Co nás ve světě internetu věcí čeká?
Uvidíme! IoT je extrémně mladý průmysl. Nedávno jsem mluvil se CIO společnosti Lufthansa, která během posledních několika let zavádí dost IoT řešení. Zeptal se mě, jestli se považuji za experta na IoT. Řekl jsem, že ne. Totéž odpověděl i on. A oba máme pěti a víceleté zkušenosti v oblasti. Nikdo neví, jak to s IoT dopadne a kam přesně směřuje. Co ale určitě víme, je, že jen zkušenosti nám přinesou přesnější a lepší výsledky. Musíme o IoT přemýšlet, musíme s ním experimentovat. Není to jen o penězích a úsporách. Je to o hledání inovace. Kdo ví, třeba ji máme na dosah.

Jaké podniky sklízí s IoT úspěch?
Poslední rok jsme svědky toho, že je IoT boomem ve spotřebitelském průmyslu. Ledničky začínají mít obrazovky propojené s telefony, na které pošlou zprávu o tom, že dochází pivo. A to je jenom začátek, který nás posouvá kupředu. Záměrně mluvím o spotřebitelském trhu, protože průmysl se pořád zdráhá a na IoT zatím spíš čeká. Historie nám potvrzuje, že průmysl je většinou tou poslední oblastí, do které pronikají technologické novinky, ale nakonec – když se to stane – je z toho velký boom.

 

Zdroje fotografií:

  • Archiv Branka Milikice

5× o digitalizaci aneb Proč se o ní tak moc mluví?

O digitalizaci se mluví čím dál tím více v podnicích i v národních vládách. Podle Evropské komise je tím, co prolomí léta mírného ekonomického růstu či stagnace a evropským státům zajistí potřebnou konkurenční výhodu a přední pozice na světovém trhu. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) ji považuje za velmi důležitou pro více než polovinu evropských firem, které čelí konkurenci z asijských států. V čem digitalizace vězí? Co přináší a co byste o ní měli vědět?

1) Digitalizace – stručně a jasně

Hybnou silou současné doby jsou digitální technologie - a právě na nich digitalizace stojí. Časy, kdy se vše - od nákupního seznamu po faktury v korporátu - psalo na papír, jsou pasé. Uchovávání agendy v digitální podobě už není luxusem, ale samozřejmostí, která se brzy stane nutností. Díky technologiím dochází k výměně informací v reálném čase pomocí mobilních a desktopových zařízení. Rudolf Fischer, ředitel ČNOPK, tvrdí, že: „digitální propojení hospodářství od vývoje až po zákaznický management bude v příštích letech rozhodujícím faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky.“ 

2) Průmyslem 4.0 začínaje, Společností 4.0 konče

Celá digitální (r)evoluce začíná v průmyslu. Podniky postupně přecházejí na automatizovanou výrobu. Zavádějí aplikace, které jim umožňují sledovat mobilní zaměstnance v terénu a získávají informace, o kterých dříve neměli ani ponětí. Zdánlivě banální a rutinní úkony, například výměna žárovky ve veřejném osvětlení nebo regulace teploty a tlaku v kancelářích, jsou pomocí mobilních a digitálních zařízení řešeny efektivněji a finančně, časově i ekologicky šetrněji. Wolfgang Weissler, manažer v české pobočce Siemensu, říká:  „Průmyslové podniky, které nebudou investovat do digitalizace své výroby, přejede konkurence.”

Změny se ale netýkají pouze průmyslu – na oblast dopravy, veřejné správy či energetiky má digitalizace rovněž zásadní dopad. Weissler dodává: „Digitalizace je všude kolem nás. Vezměte si rozmach chytrých telefonů a elektromobilů z posledních let.” Občané, úředníci i zaměstnanci podniků mají kdykoliv a kdekoliv  k dispozici data, která potřebují, přestávají být závislí na ostatních a neztrácí čas zbytečnými průtahy a administrativou. Stačí, když zapnou počítač, tablet nebo telefon, a na dosah mají vše, co potřebují.

Digitalizace se dotkne všech oblastí života - od dopravy po životní prostředí

Digitalizace se dotkne všech oblastí života - od dopravy po životní prostředí

3) Digitální příležitosti

Digitalizace se pozitivně odráží na celé ekonomice země i na výsledcích konkrétních podniků. V kontextu státu se projeví ve zvýšení HDP a vytváření pracovních míst. Výzkumy ukazují, že 10% nárůst digitalizace se projeví v nárůstu HDP o 0,5 % až 0,62 % a snížení nezaměstnanosti o 0,84 %. Odborníci odhadují, že se díky digitalizaci produktů a služeb zvýší příjmy v Evropě až o 110 miliard eur během dalších pěti let. Dílčí podniky díky zavádění softwarových propojení všech výrobních procesů (od objednávky přes výrobu až po expedici hotového zboží) ušetří čas i peníze, zvýší efektivitu, sníží skladové zásoby a šetří životní prostředí. 

4) Hrozby aneb Stinná stránka digitalizace

Potenciální slabiny digitalizace tkví především v nedostatečném zabezpečení všech dat, výši investičních nákladů a zajištění potřebného množství kvalifikovaných zaměstnanců. Všechna rizika mohou být úspěšně minimalizována, pokud vláda a podniky učiní potřebné kroky. Základem úspěchu ve vládních i podnikových řadách je využití odborníků v oblasti, kteří disponují potřebnými zkušenostmi. Vláda mimoto musí podporovat rozvoj digitálních a mobilních technologií. Bez budování internetových sítí, zajištění kybernetické bezpečnosti a zvyšování povědomí o digitálních tématech to zkrátka půjde těžko.  

5) Veřejná správa pokulhává

V uživatelské a spotřebitelské oblasti digitalizace má Česká republika dobře našlápnuto. Značný skluz je ovšem patrný ve veřejném sektoru, který doplácí na zkorumpovanost veřejného IT, absenci koncepce, povrchnost řešení, nedostatečnou úroveň znalostí a kooperace mezi rezorty. Strategie jako například Digitální Česko 2.0, které jsou na vládní úrovni schvalovány, nejsou reálně naplňovány. Honosná slova a plány na papíře Českou republiku neposunou směrem k zemím jako je Estonsko, v níž jsou elektronické volby, elektronickou evidenci zdravotních záznamů a elektronický občanský průkaz samozřejmostí.

Ekonomové odhadují, že digitalizace může vést až k 10% nárůstu českého HDP. Celospolečenské změny k digitálním zítřkům s sebou přinesou ekonomický růst, zjednodušení života obyvatel i vznik nových pracovních míst. Jen je třeba ji správně uchopit a skutečně zavádět, což je v České republice, alespoň na úrovni vlády, poměrně problematické. 


Zdroje: 

SABBAGH, K. a kolektiv. Maximizing the Impact of Digitization [online].  2012 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/GITR/2012/GITR_Chapter1.11_2012.pdf

Scanning: The Benefits of Digitization [online].  2012 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: http://smartdocumentmanagement.athento.com/2012/09/scanning-benefits-of-digitization.html

MACHÁČEK, J. V digitalizaci ztrácíme kvůli veřejné sféře [online].  2016 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/v-digitalizaci-ztracime-kvuli-verejne-sfere-fzx-/debata-jana-machacka.aspx?c=A160526_104609_machackova-debata_lube 

KUBÁT, V. Česko je v digitalizaci výroby na špičce, rychle dohání i Německo, říká manažer Siemensu [online].  2016 [cit. 2016-07-17]. Dostupné z: http://logistika.ihned.cz/c1-65216280-cesko-je-v-digitalizaci-vyroby-na-spicce-rychle-dohani-i-nemecko-rika-manazer-siemensu

Smart City: Česká republika má co dohánět

Občané Chytrého města si ráno zapnou kávovar do zásuvky využívající levnější elektřinu. Před cestou do práce vyhodí odpadky do popelnice, která je sama zlisuje. Do energeticky soběstačné kanceláře dorazí rychle díky chytrým semaforům. Při hledání parkovacího místa využijí mobilní aplikaci. Po návratu domů auto nechají stát na jiné ulici, protože ví, že další den přesně v 7:55 proběhne blokové čištění.

Taková je vize života v tzv. Smart City, inteligentním městě, které využívá moderní technologie k zajištění efektivnějšího, kvalitnějšího a ekologičtějšího života občanů. Vídeň, Toronto a Paříž se dostávají na špičky celosvětových hodnocení chytrých měst. Proč v nich ta česká nefigurují? A co je vlastně Smart City?

Je třeba pochopit, o co vlastně jde

Koncept Smart City se dělí do dvou úrovní - insfrastrukturálně-technologické a aplikační. Do infrastrukturální a technologické roviny patří například samostatně se rozsvěcující lampy, semafory reagující podle hustoty dopravy a popelnice lisující odpad. Rovina aplikační staví na webových a mobilních aplikací, které shromažďují data, zpracovávají je a dávají je k dispozici občanům a firmám. Většina měst se zajímá pouze o řešení technická a infrastukturální, která jsou zdlouhavá a drahá, na mobilní a webové aplikace se pozapomíná. “Jsem přesvědčen, že není nutná závislost mezi uplatňováním infrastrukturálních a aplikačních nástrojů. Mnoho aplikačních řešení je možné vytvářet paralelně při technických nebo dokonce před nimi.” říká Jaroslav Škrabálek, CEO společnosti Takeplace, která se na Smart City zaměřuje. Právě aplikace mohou městům získavat nová data potřebná k realizaci technických kroků: „Příkladem je aplikace Sindiko, která zabezpečuje řízení a správu nekancelářských a terénních činností. Díky Sindiku města získají data z venku v reálném čase, o kterých možná neměla dosud ani ponětí a na kterých mohou dále stavět,“ dodává Škrabálek.

Mobilní aplikace usnadní život občanům i zastupitelům měst.

Musí se stavět na spolupráci a informacích

To, že se zavádění inteligentních řešení v Česku příliš nedaří, potvrzuje i Jiří Stich, Head of Telco, Media & Utilities ve společnosti Atos. Podle Sticha neexistuje jasná vize ani koncepce, která by položila pevné základy systému Smart Cities na celonárodní úrovni. Kvůli tomu vznikají dílčí řešení, která jsou často nekoncepční, neprovázaná a nepřináší požadovanou přidanou hodnotu pro občany.

Za úspěchem při zavádění prvků Smart City stojí v první řadě lidé. Politici, odborníci i firmy musí sdílet dlouhodobý zápal pro věc, vůli prosazovat změny a ochotu příjimat je. Města potřebují partnery, kteří jim podají pomocnou ruku, poskytnou jim zkušenosti a kvalitní chytrý produkt. Jednou z prvních vlaštovek je například webová a mobilní aplikace BKom informující občany o termínech blokového čištění, která je základním stavebním kamenem konceptu mobilního města, šetří čas a peníze občanů i zastupitelů a celkově zkvalitňuje život ve městě.

Přístup k datům je téma samo o sobě. Města často vnímají svá data jako cenné aktivum, které nechtějí dát k dispozici firmám ani občanům. Ve správně fungujícím chytrém městě ale podobný přístup nemá místo. Občané a soukromé firmy mají mít informace jiných městských firem a města k dispozici. Podle Jaroslava Kacera z TOP 09, náměstka primátora města Brna, to je základ úspěchu: „Data mohou použít vývojáři různých aplikací a zefektivnit jimi chod města, pomoci úřadům a také nastartovat byznys.“

Brno, Praha, Písek a Pardubice jsou těmi, o kterých se v souvislosti se Smart City mluví nejvíce. Úspěch dalších měst bude indikován tím, jestli budou nakloněna využívání aplikačních řešení, sdílení dat a spolupráci se stejně smýšlejícími partnery.

 

Zdroje:

CZECH SMART CITY CLUSTER. About us [online]. 2016 [cit. 2016-08-09]. Dostupné z: http://czechsmartcitycluster.cz/about-us/

BRNO. Aplikace upozorní na blokové čištění [online]. 2016 [cit. 2016-08-09]. Dostupné z: https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/aplikace-upozorni-na-blokove-cisteni/

ČERNÝ, A. Chytré technologie nejsou hračka ani cíl. Je to prostředek, říká expert 2016 [cit. 2016-08-09]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/v-chytrem-meste-projedete-mene-benzinu-dyu-/ekonomika.aspx?c=A160415_134107_ekonomika_chrs

POLANSKÝ, R. Inteligentní města bychom měli vytvářet pro lidi, proto je nutné s nimi diskutovat [online]. 2016 [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://czechsmartcitycluster.cz/2016/06/15/rozhovor-s-ing-jirim-stichem-o-smartcity

Zdroje fotografií: pexels.com; © Kristýna Böhmová

Nezalekněme se překážek. Industry 4.0 nám za to stojí

O termínu a pozitivech Průmyslu 4.0 (I4.0) jsme se vyjádřili v minulém článku. I4.0 s sebou přináší změny, které se nedotknou pouze konkrétních podniků, ale i různých oblastí společnosti. Jaké výzvy se pojí k čtvrté průmyslové revoluci? Vyplatí se Česku a podnikům „riskovat”? 

Není nebe bez mraků

Úspěšný přechod na I4.0 se odvíjí od samotného státu. Zákonodárci mají důležitý úkol – musí vytvořit správné podmínky pro implementaci změn na úrovni individuálních podniků. Sousední Německo například vnímá přechod na I4.0 za jednu z politických priorit a transformující podniky podporuje prostřednictvím grantů a odborných konzultací, což podniky motivuje k vlastní činnosti. Česko má unikátní příležitost, díky níž se může vyšvihnout mezi světové technologické špičky. Předpoklady k tomu jako nejprůmyslovější země Evropy nepochybně má. Dosavadní kroky vlády nasvědčují, že problematice I4.0 věnuje více pozornosti – v roce 2015 vznikla Národní iniciativa Průmysl 4.0, k jejíž implementaci se aktuálně vytváří akční plán. Jestli budou vytvořeny stabilní legislativní podmínky a efektivní systém podpory, Česko bude o krok blíž k průmyslovému úspěchu.

Bez reformy vzdělávacího systému se přechod na I4.0 neobejde

Bez reformy vzdělávacího systému se přechod na I4.0 neobejde

Kvůli I4.0 se otřese v základech vzdělávací systém – ten současný nezajistí dostatek zaměstnanců pro pokrytí potřeb chytrých továren. Podle Hospodářských novin bude „65 % dnešních studentů za pět let dělat práci, která ještě neexistuje. Za dvacet let zanikne až polovina současných profesí.“ Nicméně nezanikne potřeba lidí jako takových. Podniky budou potřebovat odborníky, kteří se zorientují ve složitých systémech.

Jestli podniky nechtějí vyčkávat na reformu vzdělávacího systému, mohou začít se vzděláváním zaměstnanců v oblasti digitalizace již teď. Podle Philipa Staehelina, Managing Partnera pražské kanceláře konzultační společnosti Roland Berger, je například efektivní organizovat své vlastní vzdělávací kurzy.

Další potenciální hrozba leží za zdmi samotných podniků. Mnoho českých společností má dojem, že se jich I4.0 vůbec netýká, že je příliš brzy zabývat se jím nebo že jeho principy a postupy nemohou nahradit (a už vůbec ne vylepšit) ty stávající. Opak je pravdou. Principy I4.0 otevírají celou řadu možností – například mobilní řešení přináší data, o kterých společnosti často nemají ponětí. „Tato data vedou ke zkvalitnění kontrolních procesů, zvýšení produktivity, k časovým a finančním úsporám a snížení administrativních činností. A tím výčet zdaleka nekončí,“ dodává Jaroslav Škrabálek, zakladatel společnosti Takeplace a přední odborník na mobilní technologie v České republice.

Německé podniky nezahálí

Všechny potenciální překážky si uvědomuje i Německo, kolébka termínu Industry 4.0. Tamní podniky se ale nenechávají odradit, neb ví, že pozitiva, která změny přinesou, zásadně převažují negativa. Siemens, Deutsche Telekom, Bosch a další významní hráči německého průmyslu věří, že zavádění principů I4.0 bude generovat jejich dlouhodobý úspěch. Podle průzkumů bude více než 80 % německých podniků plně digitalizováno do roku 2021. České podniky jsou v porovnání s nimi ve skluzu – pouze 30 % z nich už mění své IT systémy v souladu se zásadami I4.0. 

Za pět let bude digitalizováno až 80 % německých podniků. Kolik jich bude u nás?

Za pět let bude digitalizováno až 80 % německých podniků. Kolik jich bude u nás?

Benefitů, které s sebou Průmysl 4.0 přináší, je znatelně více než hrozeb. Česká republika, stejně jako dílčí podniky, mohou díky změnám získat mnohé – lepší postavení na celosvětovém trhu, zajištění dlouhodobé konkurenční výhody, úspory, nižší administrativní zátěž, vyšší kvalitu a efektivitu. Ti, kteří si to uvědomí jako první a začnou pro to něco dělat, si zajistí titul bezkonkurenčních jedniček v oboru.

Chcete si udržet přehled o tom nejdůležitějším a nejzajímavějším ze světa moderních technologií a Průmyslu 4.0? Čtěte náš magazín nebo se níže přihlaste k odběru našeho pravidelného shrnutí a novinky k vám přijdou samy. 

 

Zdroje: 

CFO WORLD FROM IDG. Průmysl 4.0: Podniky musí intenzivně pracovat na strategiích digitalizace [online]. 2016 [cit. 2016-08-03]. http://cfoworld.cz/analyzy/prumysl-4-0-podniky-musi-intenzivne-pracovat-na-strategiich-digitalizace-4047 

GERMANY TRADE & INVEST. Germany's 4th industrial revolution [online]. 2016 [cit. 2016-08-03]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Y990kaGbJD0 

JIC. Staňte se firmou bez jediného papíru. Pomůže vám vhodná aplikace [online]. 2016 [cit. 2016-08-02]. Dostupné z: https://www.jic.cz/magazin/stante-se-firmou-bez-jedineho-papiru-pomuze-vam-vhodna-aplikace/

KUBAN, Martin. Industry 4.0 is Gaining the Attention of Czech and Slovak Manufacturers [online]. 2016 [cit. 2016-08-02]. Dostupné z: http://idc-cema.com/eng/trendspotter/63993-industry-4-0-is-gaining-the-attention-of-czech-and-slovak-manufacturers

SINDIKO. Jak to funguje [online]. 2016 [cit. 2016-08-02]. Dostupné z: http://sindiko.com/jak-to-funguje/

THE ECONOMIST. Germany’s industry Does Deutschland do digital? [online]. 2016 [cit. 2016-08-01]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/business/21678774-europes-biggest-economy-rightly-worried-digitisation-threat-its-industrial

Průmysl 4.0, budoucnost a výzva českých podniků

Průmysl 4.0. Digitalizace. Internet věcí. To jsou termíny, které v myslích českých podniků prozatím nemají své pevné místo. Podle vlád a nadnárodních společností z celého světa, od USA přes Německo po Japonsko, ovšem značí budoucnost, která s sebou přinese snížení nákladů, zvýšení efektivnosti a tvorbu produktů na míru. Co (vám) přináší čtvrtá průmyslová revoluce? A není revoluce jen evolucí? Proč byste o ní měli vědět víc?

Prázdná slova, nebo budoucnost?

Termín Průmysl 4.0, který k nám přichází z Německa, je v současnosti předmětem mnoha debat na (nad)národní i podnikové úrovni. Článků o Průmyslu 4.0 (známého pod zkratkou I4.0 vycházející z původního anglického termínu Industry 4.0) přibývá jako hub po dešti. Díky každému zjistíte, že každý výrobní článek, od prvního stroje po finální výrobek, má svoji IP adresu, která mu umožní komunikovat s ostatními, že se tím z „obyčejných“ továren stávají továrny chytré. Získáte představu o tom, že vše bude fungovat na principu decentralizace a že lidský zásah bude nutný pouze v ojedinělých případech. Ale co vás skutečně čeká, když chcete naskočit na vlnu čtvrté průmyslové revoluce? Jak se změní způsob fungování vašeho podniku?

Továrny, jak je známe, budou minulostí

Továrny, jak je známe, budou minulostí

Data nad zlato

To, jak budete využívat informační a komunikační technologie, bude generovat váš (ne)úspěch na trhu. Internetové sociální technologie, Big Data, mobilní nástroje, cloudová řešení a další se stanou vašimi nejlepšími partnery v podnikání. Bez nich se v budoucnu rozhodně neobejdete.

Data o výrobních nákladech, zásobách a charakteristikách materiálu, poptávce a dalších se pro vás stanou nejhodnotnějším aktivem. Způsob, jakým je budete uchovávat a jakým s nimi budete manipulovat, ovlivní to, jestli budete špičkou ve svém oboru. Čím více dat budete mít k dispozici a čím lépe (a efektivněji) s nimi budete pracovat, tím stabilnější bude vaše postavení na trhu.

Třetím pilířem vašeho úspěchu se stanou kvalifikovaní zaměstnanci, kteří budou digitálním technologiím rozumět nad rámec současných potřeb. Bude jich dost? Jak je najdete? O tom zase příště!

Mnoho povyku pro nic? Naopak.

Co z toho všeho budete ve finále mít? Ušetříte, minimalizujete riziko výskytu lidských chyb, vyrobíte produkt přesně odpovídající preferencím jednotlivce, urychlíte a zefektivníte svoji činnost. Přechod na zásady I4.0 pozitivně ovlivní všechny procesy ve vašem podniku - od výroby přes financování až po organizaci práce.

Podle průzkumu společnosti McKinsey, kterého se zúčastnilo 300 expertů ze všech relevantních průmyslových odvětví, se příjmy podniků díky I4.0 zvýší o 23 % a produktivita o 26 %. Dále se očekává, že bude dosaženo snížení energetické a surovinové náročnosti výroby, optimalizace logistických tras, zefektivnění distribuce energie a zajištění inteligentní městské infrastruktury.

Bezpapírové kanceláře budou samozřejmostí

Bezpapírové kanceláře budou samozřejmostí

Co na to Češi?

Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo v roce 2015 Národní iniciativu Průmysl 4.0, která analyzuje budoucnost českého průmyslu v kontextu nevyhnutelné evoluce, jejích silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb. Na úrovni Vlády ČR se tato koncepce přetváří v konkrétní strategii implementace a aplikace. V květnu usedl do křesla národního koordinátora pro digitální agendu Tomáš Prouza, který má celý proces digitalizace a přechodu na I4.0 ve svém resortu, na strategii se jako klíčový člověk podílí profesor Mařík z ČVUT.

Ačkoliv je na národní úrovni patrný velký posun správným směrem, na úrovni samotných podniků máme co dohánět. Z průzkumů vyplývá, že 60 % českých podniků o Průmyslu 4.0 buď vůbec neví, nebo zatím nepodniká žádné kroky, kterými by se přiblížil k digitálním zítřkům.

Nebuďte mezi nimi! Změna je nevyhnutelná. Česko, nejprůmyslovější země Evropy, nemůže nečinně přihlížet. Výsledek revoluce ovlivní nejen výrobu, resp. průmysl jako takový, ale i oblast dopravy, energetiky, služeb a společnosti jako celku. Přechod na I4.0 bude plný změn a výzev, nicméně to bude stát za to. Nenechte se převálcovat rychlejší konkurencí, najděte spolehlivé partnery, kteří vám v období změn pomohou, a zajistěte si pozici na trhu budoucnosti. Tím získáte nejen udržitelnou konkurenceschopnost na lokální či regionální úrovni, ale i potenciál čelit tradičně levným asijským výrobám.

Chcete-li být o krok dál než konkurence, začněte se připravovat. Jak? Mimo jiné začněte číst náš magazín. Postaráme se o to, aby vám neuniklo nic, co by vám mohlo zajistit náskok před ostatními.


Zdroje:

GEISSBAUER ,Reinhard, VEDSØ, Jesper, a SCHRAUF, Stefan. A Strategist Guide to Industry 4.0 [online]. 2016 [cit. 2016-07-29]. Dostupné z:  http://www.strategy-business.com/article/A-Strategists-Guide-to-Industry-4.0?gko=7c4cf

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Jak se připravit na průmyslovou revoluci [online]. 2016 [cit. 2016-07-28]. Dostupné z:  http://archiv.ihned.cz/c1-65344790-jak-se-pripravit-na-prumyslovou-revoluci

KNÍŽEK, Martin. Musíme zajistit, aby se stroje dohodly [online]. 2016 [cit. 2016-07-29]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65344570-musime-zajistit-aby-se-stroje-dohodly

KUBAN, Martin. Industry 4.0 is Gaining the Attention of Czech and Slovak Manufacturers [online]. 2016 [cit. 2016-07-29]. Dostupné z: http://idc-cema.com/eng/trendspotter/63993-industry-4-0-is-gaining-the-attention-of-czech-and-slovak-manufacturers 

MAŘÍK, Vladimír a kolektiv. Národní iniciativa Průmysl 4.0. 2015 [cit. 2016-08-01]. 

McKINSEY&COMPANY. Industry 4.0 How to navigate digitization of the manufacturing sector [online]. 2015 [cit. 2016-07-31]. Dostupné z: https://www.mckinsey.de/files/mck_industry_40_report.pdf 

SEDLÁK, Jan. Tomáš Prouza: Stát nyní bude digital first propast mezi byznysem je obrovský [online]. 2016 [cit. 2016-07-28]. Dostupné z: http://m.lupa.cz//clanky/tomas-prouza-stat-nyni-bude-digital-first-propast-mezi-byznysem-je-obrovsky/ 

WEYER, Stephan a kol.  Towards Industry 4.0 - Standardization as the crucial challenge for highly modular, multi-vendor production systems [online]. 2016 [cit. 2016-07-29]. Dostupné z: http://ac.els-cdn.com/S2405896315003821/1-s2.0-S2405896315003821-main.pdf?_tid=95dc2de2-54c3-11e6-a894-00000aacb362&acdnat=1469711149_0b1b8a8558d1b7720689b158541cf0ba